CO JE TO PSYCHOTERAPIE A JAK SI VYBRAT PSYCHOTERAPEUTA? ČÁST 2.

Photo by Kristopher Roller on Unsplash

Kdo může vykonávat psychoterapii a na co si dát při výběru terapeuta pozor?


               Závěr první části se týkal především individuální terapie, dále se budu zabývat skupinovou a popíšu různé směry v psychoterapii. Ještě dodám, že psychoterapii smí vykonávat pouze odborník s psychoterapeutickým výcvikem, psychiatr nebo psycholog. Ne každý psychiatr nebo psycholog má psychoterapeutický výcvik, výcvik však může mít i odborník v jiné pomáhající profesi, např. sociální pracovník nebo zdravotní sestra. Ne každý terapeut má smlouvu s pojišťovnou, což je taky důležité předem zjistit, pokud nemáte zrovna peněz na rozhazování. Tato informace by měla být uvedena na webových stránkách psychoterapeuta. Ceny terapií se jinak pohybují cca od 500 do 1000 za sezení. Výběr odborníka bych pečlivě zvážila, existují šarlatáni, kteří se na internetu prezentují jako terapeuti, ale ve zkušenosti mají třeba jenom kurz reiki, metody RUŠ, a podobných metod. (Nejen) své zkušenosti s alternativními metodami léčby popíšu v jednom z dalších článků, rozhodně nejsou jen pozitivní. Osobně nejsem proti alternativním metodám, volila bych však někoho, kdo má zároveň psychoterapeutické vzdělání. Neodborný přístup „terapetů“, kteří nemají povědomí o duševních nemocech, může klientovi více uškodit než pomoci. Vzhledem k nedávný kauzám typu Aktip se bohužel ukazuje, že někdy ani titul z medicíny nebo psychologie nezaručuje kvalitní péči a lidský přístup. Tím samozřejmě nechci nikoho strašit ani odrazovat od alternativní léčby, záleží na konkrétních terapeutech a jejich přístupu. Celkově určitě doporučuji ověřené kontakty, ať už z našich stránek nebo přes doporučení a zkušenost někoho známého.


Skupinová terapie


Zatímco výhodou individuální terapie je čas, který můžete využít plně pro sebe a vlastní témata, terapie ve skupině je sezením s dalšími pěti či deseti členy. Počet členů je různý, většinou ne víc než 12.  Skupinu vede obyvkle dvojice terapeutů. Výhodou skupin je intenzivnější práce se vztahy, zpětné vazby, kterých dostává klient mnoho od celé skupiny. Pokud spolu s individuálem zvolí člověk i skupiny, změny na sobě jsou celkově rychlejší. Podobně jako na individuálu zde může klient získat korektivní zkušenost. Jeden z léčivých faktorů skupiny je tzv. korektivní rekapitulace primární rodiny. Mnoho lidí (a právě i s HPO) se ve skupině cítili jako v rodině, pro někoho je to první taková zkušenost v životě. A právě to nás může posouvat dál, když vidíme, že jsme někde přijímaní, druzí nás oceňují, mají nás rádi… Ale poskytnou i upřímnou zpětnou vazbu, když jim něco vadí na našem chování. A tak můžeme měnit nezdravou komunikaci ve vztazích na zdravější. Dostávat jiné pohledy na různé životní situace.
Když bych se vrátila k příkladu problému s partnerem, ve skupině třeba můžu zjistit, že partner třeba celou situaci vidí jinak. Třeba reaguje nepřiměřeně proto, že ho vyvádí z míry zase něco na mém chování. Můžu se do něj víc vcítit a uvědomit si, že měl podobně jako já od dětství problémy v rodině. Z toho vyplývají podobně jako u mě určité naučené strategie chování, které nám brání v komunikaci. Také nemusí být pravda moje domněnka, že mě nemá dostatečně rád a dostatečně si mě neváží. A pak přijdu domů, upřímně se partnerovi svěřím se svými pocity, bez obviňování, bez hodnocení, jenom jak to cítím. A partner to ocení, vyříkáme si vše přímo… A zjistíme, že mnoho věcí je nedorozumění, že je třeba víc spolu komunikovat. Nebo dojdu k závěru, že se skutečně nepotkáváme, máme příliš odlišné priority, já chci něco změnit, ale on ne… A i když to bolí, bylo by pro mě destruktivní v tom vztahu setrvávat…
Skupinová terapie je nejen z mého pohledu a zkušeností mnoha lidí, ale i podle výzkumů, pro hraničáře účinná. Vzhledem k tomu, že kámen úrazu jsou u HPO často právě nestabilní vztahy, ze kterých vyplývají další problémy, skupinová terapie může být důležitým klíčem ke změně.
Docházkové skupiny se konají většinou 1x týdně (trvání cca 1,5 h), někdy 2x do měsíce. Co se týče skupinové psychoterapie, doporučuji skupiny v Esetu, Fokusu Břevnov, Břehové, v Kaleidoskopu – to všechno jsou zařízení, které přijímají klienty s HPO. Intenzivnější formou skupinové psychoterapie jsou stacionáře, psychoterapeutická oddělení a terapeutické komunity.


Stacionář


Stacionář je psychoterapeutický program na půl dne, který zahrnuje většinou komunitu (setkání všech členů, kde každý vypráví, jak se včera měl a jak se cítí), skupinovou psychoterapii, někdy individuální psychoterapii, arteterapii nebo jiné expresivní terapie (malování, tvoření, hudba, tanec, atd.) Často zahrnuje i oběd, někdy si klienti sami vaří. Vzhledem k tomu, že do stacionáře se dochází ve všedních dnech, je třeba mít možnost i pár měsíců nepracovat. Kaleidoskop nabízí ale i stacionář pro pracující, což je méně intenzivní program 1x za týden trvající tři hodiny.
Stacionáře, které doporučuji: Horní Palata (program na 7 týdnů), Eset (9 měsíční stacionář pro HPO, ale mají i 3 měsíční stacionáře, do kterých mohou přijmout člověka s poruchou osobnosti po domluvě s jeho psychiatrem), Kaleidoskop (program pro nepracující i pracující). O zkušenostech se stacionářem v Esetu si na stránkách můžete přečíst rozhovor.


Psychoterapeutické oddělení, terapeutická komunita


Jedná se o psychoterapeutický pobyt na 6-10 týdnů (délka je různá), zahrnuje také každý den komunity, skupiny, expresivní terapie, individuální terapii. Psychoterapeutická oddělení jsou v rámci psychiatrických nemocnicí, funguje to v nich však jinak než na jiných odděleních. Na psychoterapeutickém oddělení jsem rozhodně neměla pocit, že bych tam byla „zavřená“, propustky jsou každý všední den i o víkendu.
Psychoterapeutické oddělení, které doporučuji: ze zkušeností jiných lidí Horní Beřkovice, Olomouc, psychoterapeutické oddělení v rámci PN Bohnice. Z vlastní zkušenosti především Šternberk, kam ale v poslední době téměř neberou hraničáře. Lze ale zkusit to domluvit přes svého psychiatra nebo psychoterapeuta, který jim může napsat a zavolat, pokud usoudí, že se do programu hodíte.


Terapeutická komunita Kaleidoskop (jediná pro PO v ČR): ještě intenzivnější forma skupinové psychoterapie, klient v komunitě bydlí 1 rok až 1,5 roku. Chystá se ale i zkrácená komunita pro klienty, kteří si nemůžou rok terapie dovolit. Na komunitu navazuje následná péče v Praze – stacionář, individuální terapie


Směry v psychoterapii, tj. způsoby, kterým psychoterapeut pracuje (individuálně i skupinově)
Nehledě směru konkrétního psychoterapeuta je vždy důležitý vztah, empatie a přijetí, terapeut by neměl klienta nálepkovat a pohlížet na něj skrz diagnózu. Následující seznam psychoterapeutických směrů obsahuje ty hlavní, které mohou být podle (nejen) mých zkušeností hraničářům nápomocné. Důležitý je nejen směr terapeuta, ale především to, jak si vzájemně sednete. Ne všichni terapeuti pracují s HPO, někteří terapeuti zrovna nemusí přijímat nové klienty. Někdy je tedy třeba být trpěliví, než najdete takového terapeuta, který vám bude vyhovovat.


KBT (kognitivně behaviorální terapie)
-          Zaměřená na změnu myšlení a chování
-          Pracuje s automatickými negativními myšlenkami, které jsou často příčinou negativních psychických stavů
-          nikoliv situace jako takové, ale přesvědčení člověka o těch situacích způsobují úzkosti a deprese
-          Myšlenky se často týkají nároku na sebe, na druhé lidi, černobílého vidění situací, apod.
-          Pracuje se s přesvědčeními člověka o sobě, s jeho vnitřní řečí (často jsou to přesvědčení o vlastní nedostatečnosti)
-          Technika expozice: vystavování se situacím, kterých se člověk bojí (např. při fobiích, panických stavech, posttraumatické stresové poruše…)
-          Zaměřená hlavně na úzkostné poruchy (úzkosti, panickou poruchu, obsedantně kompulzivní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu) a deprese
-          Strukturovaná, klient dostává různé úkoly, píše si deník
-          Nepracuje do hloubky s minulostí, což může být nevýhodou
-          Osobně ji vnímám jako přínosný směr, ale v kombinaci s dalšími přístupy
-          Individuální i skupinová forma


DBT (dialektická behaviorální terapie)
-          Vyvinuta přímo pro lidi s HPO
-          Zakladatelka Marsha Linehan sama poruchou osobnosti trpěla, takže měla i vlastní zkušenosti s tím, co hraničářům pomáhá a co v terapii potřebují
-          Vychází z KBT, ale i z východní filozofie
-          Podstatou je rozvoj mindfulness (všímavosti) - podle výzkumů jsou na tom psychicky lépe hraničáři, kteří mají vyšší úroveň mindfulness
-          Práce ve skupině i individuálně
-          Zahrnuje čtyři bloky: Mindfulness, efektivita v mezilidských vztazích, regulování vlastních emocí, stresová tolerance
-          V ČR se využívá zatím pouze v Kaleidoskopu (v komunitě i ve stacionáři)
-          Mnoha lidem s HPO skutečně pomáhá


Hlubinná psychoterapie
-          Psychoanalýza, analytická psychoterapie podle Junga, apod.
-          Pracuje se se zážitky z minulosti, z dětství, se vztahy s rodiči, které ovlivnily vývoj naší osobnosti, s nevědomím
-          Zapojuje práci se sny a s imaginacemi
-          nikdy jsem nedocházela vyloženě k psychoanalytikovi nebo analytickému psychoterapeutovi, ale hlubinně psychologická literatura mě obohatila (zejména Jung a jungiáni)
-          Individuální forma, ale lze využít její prvky i ve skupině


Psychodynamická psychoterapie
-          Skupinová psychoterapie vycházející z psychoanalýzy
-          Důraz na vztahy v minulosti, které mají vliv na současné vztahy
-          Do vztahů „tady a teď“, které jsou patrné ve skupině, zasahuje „tam a tehdy“ (dřívější vztahové zkušenosti)
-          Cílem je získávat na vztahy náhled, pojmenovávat je a na základě korektivních zkušeností měnit tak, abychom v nich byli spokojenější
-          Většina skupinových terapií je alespoň částečně psychodynamická
-          Někdy bývá dvojice terapeutů např. psychodynamický terapeut a daseisanalytik
-          Podle mých zkušeností velmi účinná


Daseinsanalýza
-          Nevychází z teorií osobnosti, ale z filozofie (Heidegger, Husserl, Patočka)
-          „dasein“ (použil Heidegger) znamená „pobyt“, „bytí tady“, ale má i mnoho dalších překladů
-          Návrat k věcem samým, nechává je tak, jak jsou
-          Zkušenost člověka neredukuje na teoretické konstrukty
-          i když pracuje také s minulostí klienta, odmítá např. pojmy vycházející z psychoanalýzy
-          neřeší diagnózy, ty vnímá jako škatulky, důležitá je individuální zkušenost člověka
-          klient není tlačen k tomu, aby řešil něco konkrétního, tématy jsou současnost i minulost, možnosti a potenciál člověka, to, co je nyní pro klienta důležité
-          Individuální i skupinová forma, osobně mi velmi seděla skupina vedená daseinsanalytikem a psychodynamickým terapeutem i individuální daseinsanalýza


Integrativní a eklektické směry
-          Kombinuje metody z více směrů
-         Podle mých zkušeností má kvalitní terapeut často integrativní přístup, i když v něm nemusí mít výcvik, ale zná více metod a kombinuje je podle potřeb klientů


Párová a rodinná terapie
-          Psychoterapeutická práce s partnery nebo celou rodinou
-          Mohu doporučit v případě vážnějších vztahových nebo rodinných problémů, v případě, kdy HPO nebo jiná duševní nemoc ovlivňuje vzájemné soužití, v případě, kdy rodina nerozumí vašim problémům nebo naopak vy chcete lépe pochopit duševní problémy někoho blízkého

*Alenka